Sjednocení Československé republiky

1. Rozpoutání celospolečenské i odborné diskuse napříč všemi národnostmi ČSR o přínosech, příležitostech, ale i negativech a obavách lidí v otázce sjednocení Československa a následně relevantní argumenty vzít v potaz při dotvoření celkové vize a konstrukce našeho státu. Chcete-li, obsáhlá tzv. SWOT analýza, která vzejde z diskuse, do které se bude moci zapojit každý. Neboť je velmi mnoho důvodů proč Československo sjednotit, a také mnoho různých cest jak toho dosáhnout. Každý z nás je samostatně myslící bytostí s individuálními cíli a potřebami a každý z nás může mít jakékoliv i zcela své, ryze osobní důvody jak pro, tak proti. V České a Slovenské republice je nás 16 000 000 lidí, ale pokud by každý z nás měl jen jeden jediný skutečně dobrý důvod pro sjednocení Československa, pak společně máme 16 000 000 skutečně dobrých důvodů; a to bude síla veliká, inspirující - veliká demokratická idea československá!
2. Vytvoření pracovní skupiny odborníků na ústavní právo České a Slovenské republiky, politologů, historiků, ekonomů a filosofů pod patronátem prezidentů České a Slovenské republiky a to s jediným cílem – vytvořit a vyargumentovat komplexní a co nejdokonalejší systém – strukturu státní správy československého státu a jeho ucelenou a promyšlenou konstrukci ve všech jeho rovinách dělby moci a to s maximálním důrazem na demokracii a spravedlnost vůči všem národnostem a jedincům ČSR. Sjednocení Československa nebude a ani nemůže být návratem k tomu, co bylo, ale musí být začátkem lepšího a spravedlivějšího státu. Jde o důslednost, přesnost a určitost k dosažení demokratického systému státu bez pokřivených kompromisů a zájmů politických stran a na nich navázaných zájmových skupin.  
      U jednotlivých členů této skupiny předpokládám odbornost, celkový světový, a společenský přehled a také konstruktivní, analytické, kritické a kreativní myšlení. Zkušenosti ze zahraničí nebo zahraniční odborníci (třeba ze Švýcar) mohou věci jen prospět a vnést i jiný pohled na věc.
3. Neopakovat chyby minulosti – Česká republika nejsou Čechy, ale i Morava a Slezsko a na Slovensku nežijí jen Slováci a my všichni společně morálně nejvíce dlužíme Rusínům na Podkarpatské Rusi, když jsme jim také my, bez odporu, provedli „druhý Mnichov“ a přenechali je Stalinovi (26. 11. 1944 – zrada našeho spojence SSSR a 29. 6. 1945 - naše zrada vůči obyvatelstvu ČSR na Podkarpatské Rusi). Samotná Česká republika musí začít uznávat svébytnost a hranice svých historických zemí a upravit hranice krajů tak, aby Morava a Slezsko mohli být plnohodnotnými zeměmi v Československu. 

Referendum – Samotné sjednocení Československa, tak aby tento akt byl legitimní, trvalý, stát vnitřně stabilní a zároveň mezinárodně uznaný nelze provést silou. Musí to být tedy rozhodnutí demokratické na obou stranách česko-slovenské hranice. Toho lze dosáhnout nejlépe referendy pod mezinárodním nezávislým dohledem, který vyloučí jakoukoliv neoprávněnou manipulaci s výsledky referenda. Referenda musí být v tomto konkrétním a naprosto zásadním případě pro občany povinné, pro politiky bezpodmínečné a neodkladně závazné a to i při jakékoliv hypotetické účasti a nelze je opakovat po dobu dalších dvaceti let, aby nedošlo k jakémukoliv zpochybnění vůle a rozhodnutí občanů. Otázka referenda musí být jednoznačná, srozumitelná a finální koncepce společného státu musí být předem dotažená do nejmenších detailů a celospolečensky i odborně vydiskutovaná. Před referendem nelze připustit jakoukoliv nejasnost a po referendu jakoukoliv anarchii nebo průtahy v případě vyslovení se občanů pro sjednocení.

1. Československá republika – ekonomicky silný a demokratický stát s mezinárodní vahou a s vytrvalou snahou o dokonalou státní správu a maximální možnou spravedlnost. Stát, který je ochráncem všem svým národům, národnostem a občanům, a dává jim možnost k jejich vlastnímu svobodnému rozvoji a prosperitě.
2. Transparentní prostředí vzájemné kontroly a spolupráce – tak jak potřebovali někteří lidé rozdělit Československo v roce 1992, tak my jej potřebujeme sjednotit. Sjednocené Československo bude umožňovat nezávislejší kontrolu korupčních kauz a účetních nesrovnalostí českých, moravských a slezských úřadů na Slovensku a slovenským úřadům zase v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Možností vzájemné kontroly a konstruktivní spolupráce jsou však mnohem větší a budou v konečném důsledku ku prospěchu nás všech.
3. Made in Czechoslovakia - Obchodní značka je fenoménem industriální doby a velmi úzce souvisí s převisem nabídky nad poptávkou a tedy s nadvýrobou produktů. Kvalitní značka budí pozitivní emoce, usnadňuje zákazníkovi orientaci, a urychluje nákupní rozhodnutí. Dává nám pocit bezpečí, individuality, kvality a vnímáme skrze ni produkt, který je tak pro nás důvěryhodnější. Oživení obchodní značky Made in Czechoslovakia, která je v podvědomí lidí stále silně zakotvena a má dobrý zvuk v zahraničí i po letech od svého oficiálního zániku má smysl a měla by velký ekonomický přínos. Bylo by bezesporu snadnější a mnohem levnější oživit tuto jednu společnou a tradiční obchodní značku než propagovat současně dvě, stále ještě nové značky Made in Czech republic a Made in Slovakia – států, které si v prvním případě někteří lidé pletou s Čečenskem, nebo nám vyvěšují šachovnicovou vlajku a v druhém případě se Slovinskem a tvrdí, že Slovensko má moře.
4. Společná sportovní reprezentace - výhodou společného státu bude, že větší, lidnatější a ekonomicky silnější stát se může lépe věnovat většímu množství týmových i individuálních sportů, může vybudovat a udržet větší lidskou i finanční základnu pro více sportů, uživit specializované cvičiště a lépe se věnovat sportovním talentům, kteří pak zvláště v týmových sportech budou dosahovat výraznějších úspěchů a přispějí tak k dobrému vnímáni a reklamě našeho státu ve světě.
5. Armáda ČSR - Při útoku sousedního státu, nebo státu, který přes sousední stát útočí je, při obraně větší rozloha a členitější terén bránícího se státu jistou výhodou, protože umožňuje generálnímu štábu armády, politikům i spojencům reagovat a využít prostor jak k efektivnější obraně, tak k případnému protiútoku. Podstatné ze strategického hlediska je rozloha a členitost krajiny státu, počet a loajalita jeho obyvatel, ekonomické možnosti, stav armády (výzbroj, výstroj a morálka vojáků) a spojenci, - to jsou veličiny, jež často sami o sobě mohou odradit případného agresora od skutečného útoku. Větší a lidnatější stát má většinou i větší ekonomické možnosti, které mu umožňují mít větší a lépe vybavenou armádu ke své obraně aniž by to dlouhodobě ohrozilo ekonomický rozvoj a sociální služby státu svým občanům.
6. Ekonomika „výhod a úspor“ – dnes ještě ani nelze plně docenit ani odhadnout množství výhod, které by Československo přineslo občanům dnešní České a Slovenské republiky a kolik úspor by vzniklo ve státní správě. V prvé řadě by nám stačil jeden prezident a jedna kancelář prezidenta, nicméně podstatnější a pro občany praktičtější a hmatatelnější by byly výhody plynoucí z okamžitého většího konkurenčního zápasu společností k udržení nebo získání zákazníka v rámci působení na území jednoho státu jako jsou mobilní operátoři a banky, nebo úspor občanů a firem vůči státu např. jedna dálniční známka.

1. Československo - stát, který bude navždy historickým příkladem pro demokratické sjednocení států pro naše potomky i lidstvo na celém světě. Co bude mít v lidských dějinách větší prestiž? Bude to takzvané mírové rozdělení ČSFR, protiústavními kroky politiků obelhávajících své spoluobčany nebo to bude prestiž z celospolečensky prodiskutovaného, promyšleného a demokraticky přijatého sjednocení Československa referendy obou států s promyšlenou a funkční demokratickou strukturou dělby moci?
2. Evropská unie – Sjednocení Československa, a zvláště sjednocení i s Podkarpatskou Rusí může znovu otevřít uzavřená přístupová jednání k EU a můžeme si vyjednat jejich úpravu v náš prospěch (od pojmenování některých výrobků – např. marmeláda, přes vyšší zemědělské dotace a otázky energetiky až po možnost zachování vlastní měny). V každém případě se sjednocením Československa naše pozice ve světě, v Evropě, ale především i v samotné EU výrazně posílí a naším následným zájmem by mělo být reformovat Evropskou unii tak, by se podíl moci států střední a východní Evropy na rozhodování Evropské unie výrazně zlepšil a už jsme nebyli považováni za státy druhé kategorie.
3. Československo bude do 20. let součástí států G20 – Samostatná Česká ani Slovenská republika tento cíl nikdy nedosáhnou a dosáhnout nemohou. Československo tu šanci má. Pokud nechceme být jen ve vleku rozhodnutí jiných, ale sebevědomě se podílet na dění ve světě. Pokud chceme, aby náš názor měl skutečnou váhu, pak musí celá naše společnost tento cíl vzít za svůj. Musíme vést diskusi jak tohoto cíle dosáhnout, a podniknou pak k tomu patřičné kroky, protože je v našem nejvyšším zájmu, aby náš stát (tedy my) svět spoluutvářel a ne jen se sklopenou hlavou přijímal rozhodnutí jiných – vím, že společně máme na víc. 
4. Československá koruna může mít postavení jako švýcarský frank – bezesporu je tento cíl ten nejtěžší a nejnáročnější ze všech, protože dostat například ekonomiku na úroveň, která nás opravňuje být součástí států G20 je záležitostí především nás samotných, tedy naší práce a schopnosti ji dobře prodat, tak mít naši korunu v postavení švýcarského franku bude záležitostí obrovské důvěry jiných vůči nám, našim institucím, naší politice a našemu státu a tato důvěra se soustavně a cíleně buduje i sto let. Tento dlouhodobý cíl by však přirozeně znamenal jednoznačný odklon od Eura a našeho závazku jej přijmout. Celkově lze říci, že jak vlastní měna, tak přijetí Eura má spousty výhod i nevýhod a přímých - zvláště dlouhodobých dopadů na stát i na každého z nás. V současné době a to i přes některé nesporné výhody Eura a některé kroky ČNB, nejsem pro jeho přijetí a to do doby než budou státy, které již Eurem platí, sami plnit tzv. Maastrichtská kritéria a řídit se Paktem stability a růstu, který vyžaduje od členských států udržet rozpočtový schodek pod třemi procenty a veřejný dluh pod 60 % HDP. V případě sjednocení ČSR se však budeme muset rozhodnout, zda Euro dočasně nebo trvale přijmout i navzdory oblíbenosti české koruny v ČR, nebo zda bude dlouhodobě výhodnější začít se Slovenskem vytvářet stabilní československou měnu.
5. Mezinárodní vodní cesta Odra – Dunaj (případně Labe) - výrazně zlevní a vzhledem k politické situaci v budoucnu i umožní a z ekologičtí velkoobjemové přepravy základních surovin pro průmyslovou a potravinářskou výrobu (např. obilí, naftu, benzín), dále umožní přepravu nadměrných nákladů, a také zboží a polotovarů, u kterých jde méně o rychlost, zato je třeba dovážet nebo vyvážet je velkoobjemově, tedy v co největším množství, aby byli co nejlacinější. Dnes je doprava některých surovin často dražší než surovina samotná například velký problém je s kamenivem dováženým na stavby ze vzdálených lomů, jejichž počet se navíc neustále snižuje. Dobře naplánovaná vodní trasa může mít i třebas přes vyšší počáteční náklady na výstavbu schopnost rozvádět vodu do krajiny při povodních nebo naopak při velkém suchu, nebo dokonce může umožnit i výstavbu vodní elektrárny. Tato vodní cesta bude mít nejen výrazný dlouhodobý ekonomický přínos pro Moravu a Bratislavu, ale má i výrazný ekologický, strategický a turistický efekt. Prvním krokem však musí být tzv. DIGITÁLNÍ DVOJČE – tedy propracovaný virtuální model reálné vodní cesty a všech staveb na nich umístěných, který bude simulovat fungování vodní cesty i všechny další případné funkce za různých klimatických podmínek (při povodních nebo suchu), a který nám dopředu odhalí, co, jak a kde je třeba vybudovat, aby vše do sebe promyšleně zapadalo a dosáhlo se maximální efektivity vynaložených finančních prostředků a reálné polyfunkčnosti stavby s minimalizovaným dopadem na krajinu, vodní toky a život v nich.
6. Československo může plnohodnotně usilovat o uspořádání Olympijských her – jako ČSR budeme dostatečné ekonomicky silní, abychom dokázali uspořádat Olympijské hry, které přinesou jak tlak na rychlejší dobudování dopravní infrastruktury, vybudování moderních sportovišť, dlouhodobou reklamu a podporu turismu, ale především přinese obrovskou prestiž našemu státu a našemu lidu sjednocující hrdost, vlastenectví a sebeúctu. Jsem proto také přesvědčen, že naše hry nesmí být jen záležitostí Prahy nebo Bratislavy, ale že se různá sportoviště a zázemí musí rozprostřeně budovat od Aše až po Jasiňu, a být ekonomickým přínosem každému kraji a snad i okresu naší země.
7. Československo uspořádá prestižní světovou výstavu EXPO - tedy velkou mezinárodní výstavu průmyslu a kultury, kde jako průmyslová a mnohonárodnostní země budeme prezentovat nejen své výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou a kulturu všech našich národů a menšin, ale i naši československou demokracii, hodnoty, historii a úctu k lidským právům.
8. Vesmír – Československo bylo v roce 1978 třetím státem po SSSR a USA, které mělo svého vlastního kosmonauta ve vesmíru. Pokud se podaří sjednotit Československo, pak může mít naše vlast v jistém a konkrétním směru ve vesmíru i prvenství a získat tím velkou slávu a prestiž ve světě. Tento můj návrh nemohu dnes otevřeně říci, ale nebyl by příliš drahý, mohl by být realizován vcelku rychle, ale musel by být prodiskutován s odborníky a také by musel být uchován až do posledního možného okamžiku v tajnosti. V každém případě, tento vesmírný projekt je takového charakteru, že ač je vcelku jednoduchý a levný, pravděpodobně ještě nikoho nenapadl. Tedy snad malé překvapení s velkým významem pro naše Československo – naši vlast.